O slepičí krok

Patřím k lidem kteří ráno vstávají brzy,zato večer už nemohu udržet oči otevřené.Šit v noci se mi nedaří ani když někdy nemohu usnout .Budívám se brzy kolem čtvrté a  potichoučku a pomaloučku šlapu na pedál šicího stroje ,a přeji si aby šil tiše a nikoho nevzbudil,hlavně sousedy.Nebo si chystám nějaké to krájení a stříhání to nikoho neruší.
Proto sleduji prodlužování dne s očekáváním,že se vzbudím a venku bude světlo.Já vím, to si ještě pár měsíců počkám ,ale pravda je že den se trošičku natahuje.
Zatím si pomáhám stovkou,obyčejnou žárovkou -ušetřenou navzdory všem doporučením protože světlo této obyčejné žárovky je jasnější a příjemnější než všechny zářivky co jsem vyzkoušela.

 V neděli jsem ušila povlak na polštář, původně jsem si chtěla vyzkoušet jeden blok.měl být do deky ,ale pak se mi to nějak nezdálo (to se mi stává často) a blok jsem tedy zpracovala jako polštářek.

 Zde jsem si nachystala pruhy do připravované deky,kterou šiji podle Marina quilt.