Stránky

O mně

středa 6. prosince 2017

Krok za Krokem,


pomalu, vyšlapávám svůj  vlastní chodníček.
Celé léto a podzim jsem se zabývala chozením po úřadech, vyřizovala jsem věci, které jsem téměř neznala, nebo vlastně jenom jsem o nich věděla, ale nikdy jsem si s nimi nedělala žádné starosti.
 Konečně je už všechno, tak jak má být a i já se konečně opět trochu rozhýbávám a dávám se do práce.
V říjnu jsem se ještě navštívila, s rodinou dcery  Neapol a dokonce jsem i vystoupala na Vesuv , ale teď už zas sedím u  šicího stroje.



Ke svému patchworku jsem se rozhodla přidat ještě strojové vyšívání a tak se snažím zvládnout i tuto dovednost.

Zatím zkouším jak se co dělá, které nitě jsou vhodné a jaká látka je na výšivky nejlepší.


Děkuji všem, kteří mi v  minulých týdnech vyjádřili podporu a pomoc.

úterý 28. března 2017

Zlý rok, zlá zima

Končí březen, a já po dlouhé době sedám ke psaní .
Je to těžké psát o posledních měsících a myslím, že to těžké bude i dál.
Do našeho života vstoupila nemoc a  nezbývá mi, než-li jít dalším životem po 42 letech sama.
Můj manžel zemřel dne 22.2 .2017.
Bude to těžké, ale budu se snažit.

úterý 26. července 2016

A zase prázdniny..

Školní rok končil a děti se loučily nejen se školou, ale i s kroužky, které navštěvovaly.


Na konci června se konala poslední zkouška souboru Javorníček a Karolínka se vrátí k tancování až zase po prázdninách.



Vojtíškova třída ukončila školu koncertem.



A Lukášek jako každý rok končil školu oslavou narozenin a tentokrát už  devátých.


Magdalénka s nejmladším Martínkem se do prázdnin rozjeli na  autíčku.


pár prvních dnů jsem si s dětmi trošičku pohrála a potom je už čekalo cestování za dobrodružstvím.


Zbývalo ušít do školky  dvě zástěry pro paní učitelky 


a potom jsem se věnovala vysedávání na balkoně a pěstování kytiček.





neděle 22. května 2016

Školka

Tak, konečně se podařilo a na začátku května se otevřela pro děti nová školka.
Je to dílo a usilovná práce dcery Heleny, která se myšlenkou o vybudování školky, zabývala poslední roky.


Školka je  s prvky Montessori výchovy, všechno je tam uzpůsobeno tak, aby se děti cítily dobře






Tady si dovolím jen upozornit že záclony na okna školky jsem šila já.


Je to jenom taková drobná pomoc k velké dceřině práci


Moc a moc si přeji, aby se všem ve školce líbilo a aby celá, ta veliká práce byla korunována úspěchem, smíchem a radostí dětí.

úterý 19. dubna 2016

Duben, jaro, školka, výtah.

Jaro se pomalu dostává do do své nejlepší fáze. Před domem rozkvetl zlatý  déšť a začínají se pomalu vybarvovat i šeříky.  Na  malých záhoncích pře domy kvetou tulipány a na mezích za městem rozkvetlo hloží. (hlohy)





Během měsíce se dceřina dětská kavárna proměnila v budoucí montessori školičku, která se 2.5. otevře pro nové malé žáčky. Práce bylo moc a nebyla zrovna jednoduchá.
.





Pravda, ještě je potřeba udělat moc a moc věcí, ale určitě se všechno do května stihne.

 I u nás v domě se budovalo, dosloužil starý výtah a bylo nutno ho vyměnit . Je to práce na více jak pět týdnů a chodit do šestého patra po schodech, byla pro kolena pořádná rozcvička.


V šití jsem se trošku odchýlila od patchworku a zkusila jsem i nějakou oděvní tvorbu .






No a nakonec i nejmladší vnouček, se pomalu zaplétá do krejčování,- zatím tedy jen přenáší špulky nití, ale vybírá si ty největší a jde mu to moc hezky.



pondělí 14. března 2016

A jaro přijde k nám..

No, tak velkým skokem se přenesu hned do samotného předjaří .
Konečně se ukazuje sluníčko a  pohled z okna o něco veselejší.
Ještě minulý týden bylo kolem našeho domu plno havranů , ale dnes už vidím jenom kosíky a hrdličky .

Dnešní den se opravdu vydařil a byl, tak radostný že mne donutil udělat pořádek na balkoně.
A hned po ránu jsem našla v truhlíku. který jsem měla trošku přikrytý větvičkami, takto krásné narcisky těsně před rozkvetením.


Dopoledne jsem zašla na kratičkou vycházku a nafotila jsem si tu vzácnou modrou oblohu .


Už nějaký  čas se pokouším o ušití panenky .
 A tady je moje první Tilda



středa 27. ledna 2016

Leden

první měsíc nového roku je téměř u konce, několik dní  zima dokonce vypadala jako zima, kterou  si pamatuji z dřívějších časů.
Pomalu padal kolem oken sníh a všechno pokryla bílá pokrývka, k veliké radosti dětí.


Sníh rozjasnil i jindy tak obyčejné sídliště, skoro to vypadalo jako někde na horách





Lednová rána, někdy bouřlivá a někdy klidná a mírná.




A jeden malý sněhulák,


Nakonec pohled do koruny modřina, ještě nějaký týden a začne se pomalu zelenat  


Zítra si donesou školáčci svoje pololetní vysvědčení a budeme oslavovat.
 Co se týká šití, ne že bych nic nedělala, avšak nic jsem nedodělala. Není co ukazovat, snad to bude v únoru lepší.